Dostala jsem kytku,

no kytku, jen jednu růži. No růži, spíš růžičku. Ale mám z toho rozpaky. A velké.

Běžný pracovní den, všichni jsme zabráni do svých úkolů, ale kolem poledne přichází kolega s myšlenkou: „Pojeďte na polívku“. Nemám s sebou krabičku s obědem, a tak se přidávám a vyrážíme do vyhlášené hospody v okolí, která je známá dobrou kuchyní a velkými porcemi. Parkoviště plné, zahrádka plná, přisedáme tedy k jednomu štamgastovi, který už jen dopíjí své pivo. Netrvá to dlouho, sedíme tedy v sestavě dva muži a jedna žena u stolu a objednáváme si. Hovor se poměrně brzy opět stočil k pracovním tématům, přece jen v této sestavě nejezdíme na obědy často a některé detaily projektů je vhodné občas probrat i neformálně.

Všímám si, že mezi stoly prochází prodavač drobných růží a vnucuje svůj sortiment polednímu osazenstvu zahradní restaurace. Je mi už předem jasné, jak to u našeho stolu dopadne, přesto pocítím drobné rozpaky, co kdyby kolegové překvapili. Uf, je to v pohodě, pouliční prodavač je odmítnut, využívá situace, že jsem jedna z mála žen v tomto poledním čase mezi hosty a pokouší se mé kolegy přemluvit. Nedají se.

Pokračujeme v pracovních tématech, přichází pití a po chvíli i velká porce husté polévky. Ale vrací se i prodavač kytiček a pokládá přede mne jednu růžičku se slovy: „To Vám posílají pánové támhle od toho stolu“. Otáčím se a pokynutím hlavy a úsměvem děkuji. Ale co mám dělat dál? Zkoušíme odhadnout, který ze třech hostů byl iniciátorem a dárcem, usmívají a dívají se naším směrem všichni. Chvíli s kolegy probíráme, kdo by byl, až tuto část příběhu uzavře jeden z mých kolegů u stolu: „Třeba se složili všichni tři -:)“. A mám po iluzích.

Ale stále mi zůstal problém, jak se mám zachovat. Jít jim poděkovat osobně, poslat jim pivo nebo panáka? To by byla pěkně drahá kytka! Kytička, růže, růžička. Neudělám tedy nic. Jen při odchodu se u stolu dárců zastavím a tak nějak do vzduchu všem třem řeknu: „Ještě jednou děkuji.“

Růžička pak zdobí můj pracovní stůl pár dnů a pořád nevím, jak jsem se měla zachovat. Radost ale udělala, to nezapírám.