V cizím městě, v cizím kostele
Jako poslední pozdrav nechávám uvázat deset rudých růží a vydávám se na cestu do 130 kilometrů vzdáleného města. Byla jsem tam za ní jen jednou, a to asi před 20 lety, pak jsme se občas vídaly u společných příbuzných, občas jsme si telefonovaly. Pamatuji si ji jako bělovlasou usměvavou dámu, která žila velmi skromně. Druhou manželkou mého strýce – vdovce se stala až jako důchodkyně a jejich vzájemná láska a úcta z nich při každém setkání přímo čišela. Byla velmi pobožná, proto mě vůbec nepřekvapilo, že poslední rozloučení se konalo v kostele.
S tímto způsobem obřadu nemám velké zkušenosti. Ke kostelu přijíždím za pět minut 12, a tak všichni smuteční hosté už jsou uvnitř. Přicházím jako jedna z posledních, v ruce velkou kytku. Kam s ní? I bez brýlí na dálku vidím, že kolem rakve jsou na stojanech umístěné věnce, na rakvi je velká kytice a na zemi kostela před rakví jsou také květiny. Procházím tedy celým kostelem a pokládám rudé růže na koberec před rakví. Všichni smuteční hosté sedí v lavicích a já úplně cítím na svých zádech jejich upřené pohledy s otázkou: kdo to je? Připadám si jako utajovaná milenka na pohřbu ženatého milence. Blbá představa, uznávám. Když jsem se otočila a vracela se do poslední prázdné lavice jinak plného kostela, polilo mne horko. Trapas! Smuteční hosté měli své květinové dary položené před sebou na kostelních lavicích. Předpokládám, že si teď všichni myslí: Nejenom že ta cizí ženská přijela na poslední chvíli, nevíme, kdo to je a navíc položila kytky před rakev…
Církevní obřad má svá pravidla, moc je neznám, ale když se všichni postaví, postavím se také, když si sednou, sednu si. Prohlížím si výzdobu kostela, poslouchám promluvy kněze, vnímám příjemný zpěv mladých dívek, uvědomuju si, že mezi smutečními hosty je poměrně hodně mladých lidí. A to teta Marie byla bezdětná. Obřad pokračuje vynesením rakve a květin do smutečního auta, za kterým jdeme spolu s kapelou pěšky na hřbitov. Pan farář se opět loučí nad rakví již u otevřeného hrobu a šest mužů pak společně spouští rakev na dno hrobu. No a teď přicházejí na řadu ty květinové pozdravy, jednotliví smuteční hosté hází své kytičky na rakev. Svou kytici už ale nemám, na rakev sypu z připraveného košíčku okvětní plátky růží. Dovedete si představit, jaká rána by se ozvala, kdybych hodila kytici z deseti růží na dřevěnou rakev z výšky dvou metrů!? Jedna velká kytice chryzantém takto zaduněla….
Při vyslovení soustrasti sestře mé tety Marie se představuju a ona mi řekla, že mě hned poznala už v tom kostele, když jsem nesla tu kytku. Přidávají se její dvě dcery, stejně jako já neteře, že to ony mi poslaly parte a že jsou moc rády, že jsem přijela. A že hned věděly, že to musím být já, už v tom kostele, protože všechny přítomné znaly, jen já jsem byla cizí. Teta Marie by měla velkou radost.
Skončily jsme u společného oběda v blízké restauraci, kde mi obě takyneteře vyprávěly o posledních letech tety Marie, vysvětlily mi, proč je tam tolik mladých lidí (protože jsou 3 sourozenci a všichni mají 3 děti a všichni tam jsou s partnery) a bylo to neskutečně poetické odpoledne. Jsem moc ráda, že jsem je poznala.
Šárka Vidlařová
Silikonový nebo kokosový olej?
Při každém přetočení na bok zavrzala stará postel tak, že mě to probudilo. Ještě že na ní neprovozuju žádné sexuální prostocviky a jde mi jen o klidný spánek s otočkama.
Šárka Vidlařová
Pojízdná seznamka
Od té doby, co se moje malé autíčko kvůli špatnému zaparkování svezlo na policejním náklaďáku, ztrácím ozdobné poklice z kol.
Šárka Vidlařová
Jak to voní doma
Nedělní vůně po čerstvě upečené vánočce vydržela skoro tři dny, teď ji ale vystřídaly voňavé stopy po česneku.
Šárka Vidlařová
Hotově nebo kartou?
Jsem aktivní uživatel platební karty, a to debetní i kreditní. Platím kartou všude, kde se dá, a že se s ní dá platit na hodně místech. Ve většině obchodů, u benzínových pump, při nákupu zboží na internetu. Poslední dobou si užívám i pohodlného placení bezdotykovou kreditní platební kartou, na které mám dokonce fotografii z naší dovolené.
Šárka Vidlařová
Připadám si jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce
Hrdinou tohoto nekonečného příběhu je opět moje matka a já. Ještě, že ji mám, aspoň mám o čem psát ...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
ANALÝZA: Válečný kabinet se sype kvůli zájmům Netanjahua
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Po protestu ministra obrany se přidal i člen válečného kabinetu Benjamin Ganc. Chtějí od Netanjahua...
Rušte dětská lůžka, vybízí pojišťovna špitály. Ve hře jsou denní stacionáře
Premium Pediatrů je málo, dětských oddělení moc a ne všechna využita. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1135x
pro které jsem spíš kamarádka.
Mám ráda moře a slunce, a přes zlomené srdce jsem tu s rukou podanou k pomoci.
Více na www.klubodlozenychzen.cz - K.O.Z.y aneb Klub odložených žen (a mužů).